Vyzkoušeli jsme novinku Včelín, který na první pohled působí infantilně (včeličky létající ve vesmíru jako cože? Opustili jsme tedy na chvíli své pozemské myšlenky a jako zástupci jednich z 20 různých úlu jsme vyrazili na průzkum vesmíru. Já se rozhodl namazat si hlavu, stáhnout tykadla a blahoslavit naší královnu dary a surovinami, které naše mateřská loď Melisfera objeví na různých planetách ve vesmíru. Během velebení svého vesmírného úlu a výškovým pracím v hloubkách královniných útrob se další dva úly ujali vedení bodového hodnocení.
Postupem času se ukázalo, že je důležité včas a správně zkombinovat plástve, nebát se posílat spát včelky dělnice a využívat karet setby. Paradoxně s přehledem vyhrál úl jménem Lama, který si celou výpravu královny téměř nevšiml a jen si velebil svůj úleček.
Na závěr pohádky bych rád sdělil, že mě fakt pohladilo na duši, že zúčastnění i přihlížející sdílí mé nadšení pro tuto povedenou hru, která vsadila na funkční workerplacement engine a ani nevšední téma neodradilo nefanouška scifi a zvířecích témat (čti “mě) od pořízení této hry a která mimo následně příjemnou nekonfliktní hru nás všechny oslovila svou hezkým grafickým zpracováním.
4. výjezdní hraní
Pro veliký úspěch jarního výjezdu jsme udělali podzimní opáčko, na stejném místě – Penzion Fulda, ve stejném počtu: 15 dospělých a 17 dětí, jen v trošku jiném složení. Část lidí už přijela ve čtvrtek, ti si dali v pátek procházku po naučné stezce svaté Barbory. Ač nás na konci zastihl déšť, tak jsme se vrátili s úsměvem na rtech a připraveni zasednout ke stolům a hrát. Vytěžili jsme i wellness v penzionu. V sobotu jsme se vydali na Černou horu
