6. výjezdní hraní proběhlo 24.–28. 10. v Pensionu Bavlnka v Jižních Čechách (Dvory nad Lužnicí). V počtu 29 hráčů, z toho 15 dětí a 14 dospěláků. Mám zapsáno 45 partií ve 27 hrách. A tedy jsme dostáli deskohernímu cíli obstojně! 
Na počet partií to s přehledem vyhrálo Jedeme bomby! Kdybyste neznali, jedná se o deduktivní logickou hru, kde se snažíte zneškodnit bombu stříháním drátků. Za nás tedy ocenění Spiel des Jahres roku 2025 získala oprávněně. Mimochodem, věděli jste, že se dá hrát i v 5 hráčích? 🙂 Poslední den se od toho parta pěti dospěláků nemohla odtrhnout až do noci. 
Vrátím se zpátky v čase do pátku a poznamenávám si: ideálně vybírat ubytování severně od Veltrus, nebo tak, abychom nemuseli skrz Prahu, zvlášť na začátku podzimních prázdnin! Doprava byla absolutně šílená. Večeři jsme měli posunutou na 7. hodinu večer, ale ani to nestačilo. Jak jsme byli všichni šťastní, když jsme konečně dojeli do cíle a čekalo nás krásné ubytování, kde jsme se opravdu cítili jako v Bavlnce. Děti ihned obsadily prostornou dětskou hernu se spoustou hraček. Byla od jídelny/společenské místnosti oddělená, ale mohli jsme na děti koukat přes obrovské skleněné okno. Slyšet už jsme je ale nemuseli; dveře se daly zavřít. 😀
Na rozjezd jsme v pátek rovnou dali partii Tyrants of the Underdark. Od posledního výjezdního hraní ji Jindra velmi upgradoval – místo pidi kartonových ťuflíků, které jste sotva vzali do ruky, přivezl krásně namalované figurky štítů, které si vytiskl na 3D tiskárně. Přidal i hezčí herní plán a 3D miniatury lokací. Z ošklivě vypadající, zato herně skvělé hry, kde kombinujete area control a deckbuilding, se stala hra, na kterou je radost pohledět! Akorát vás zklamu – je to hra v podstatě nesehnatelná. 
V sobotu ráno jsme po výborné snídani vyrazili do nedalekých Nových Hradů, kde se konalo klání rytířů, přehlídka dravců a děti si vyzkoušely únikovku ze sklepení. Odpoledne jsme samozřejmě nezaháleli a pustili se do dalších her. A pozor – hráli nejen dospěláci, ale i děti. Je tak hezké slyšet od dětí: „Pojďte si něco zahrát!“ A fakt se dokážou sami zorganizovat a hrát deskovky. Vychováváme krásnou budoucí deskoherní komunitu, a to mi dělá velkou radost. 
V neděli jsme se vydali na 4 km procházku po naučné stezce Červené blato – krásnou přírodou. Navázali jsme tématicky oblíbenou hrou Smíšený les. Tady není o čem: fauna i flóra, krásné obrázky, kombení, trošku nervy, jestli se objeví ten správný motýl, na kterého čekáte, a aby vám neodletěl, než na vás přijde řada. Několik dotisků, dvě skvělá rozšíření… jestli ještě nemáte, minimálně vyzkoušejte. 
Pondělí dopoledne jsme zorganizovali turnaj v Dobble Giant. Dobble určitě znáte – tohle jsou veliké karty, které položíte na zem. Má to více variant, my jsme dali tu, kde jedete čistě závod. Poskočíte na další kartu tak, že najdete stejný symbol jako na té stávající. Dětem jsme udělali 3 kategorie: v nejmenších vyhrál Robin kontumačně (soupeři se příliš styděli, přestože je hra později zlákala a vyzkoušeli si ji také), střední kategorii ovládl Sam a v nejstarších zářila Rebeka. 
Pro veliký úspěch si zahráli i dospěláci – a vyhrála Bára! Dobble s pohybem má opravdu něco do sebe. Moc doporučuju! 
Jestli po Dobble Giant pokukujete třeba pod stromeček, tak doporučuji neotálet, protože Asmodee už ji skladem nemá; dotisk bude, ale neví se kdy. 
Po turnaji bylo v plánu zajet na oběd a pak do rakouského aquaparku, který nebyl daleko. Už samotný oběd se ukázal jako velká výzva – hodně restaurací mělo zavřeno. V Nových Hradech v restauraci Pod Radnicí se nás ale ujali a zvládli obsloužit naši 16člennou skupinu v relativně krátkém čase. Nebo možná trošku delším, ale to nám nevadí – nezahálíme, a v době čekání jsme vytáhli Tos přehnal! Balíček karet; ptáte se třeba, kolik nejvíc koťat měla kočka v jednom vrhu. První člověk řekne číslo, ten další už může číslo jen zvýšit, anebo prohlásit „tos přehnal!“. Pak se přečte odpověď a ten, kdo pohořel, dostane trestné husy. Taková blbost, ale u nás překvapivě strašně frčí. 
Já byla ve druhé skupince, kde jsme hráli Bazén plný kostek. Malá krabička, 12 kostek, různě velkých, vždy dvě stejné barvy. Zamícháte v bazénku, odkryjete víko, zahlásíte „3, 2, 1, žbluňk!“, víko přikryjete a v tu chvíli se musíte rozhodnout, co si necháte zapsat za skóre. Například hodnoty žlutých kostek nebo všechny šestky. Zaškrtnete příslušné políčko, pak se víko odkryje a zapíšete si reálné skóre. Hraje se na 12 kol a v každém si musíte vybrat jiné skórování. Jde tedy hlavně o rychlost a štěstí. Moc mě to baví – přesně ta hra zhruba na 15 minut, než vám přinesou jídlo. 
Každopádně během jídla jsme se dozvěděli, že v aquaparku je fronta až ven a nepouštějí další lidi. Zvažovali jsme bazén v Třeboni, ale vyhrály deskovky a návrat na chatu. 😀
Pondělí jsme tedy deskoherně vytěžili na maximum: Kutná Hora s insertem a kovovými mincemi je radost hrát. Drsný souboj v Pekelná jízda: Vendeta. Konal se i souboj hraček – Asterix & spol poměřovali síly s Římany. V Hegemonii se dohadovalo o nadvládu. Vykupovala se umělecká díla v Modern Art. Zahrálo se pohádkové Hradní Devatero. A jeli jsme bomby až do noci. 
Opět povedená akce – co víc si přát, než s bandou skvělých lidí podnikat výlety a mít spoustu času na hraní deskovek. Díky všem a těším se na příště. 
